„Nevíte, oč žádáte“ (29. neděle v mezidobí, 20. 10. 2024)

Texty:

• Iz 53, 4-12
• Žid 5, 1-10
• Mk 10, 35-45

Modlitby:

1/ Pane, prosíme za to, aby se naplnilo přání mnoha lidí dobré vůle a válka v pásmu Gazy aby začala směřovat ke konci. Modlíme se za držené izraelská rukojmí a připojujeme se k prosbám příbuzných za jejich propuštění.

Modlíme se za ukončení války na Ukrajině, přestože zároveň sledujeme zprávy o novém zbrojení a pokračujících bojích, které přinášejí další mrtvé a zraněné a prohlubují nenávist válčících stran.

Pane, daruj mír zemím, které se utápějí v bolesti a utrpení. Smiluj se, Hospodine!

2/ Modleme se za politiky a představitele našeho státu, prosme za nově zvoleného předsedu lidovců Marka Výborného, aby strana, která vychází z křesťanských hodnot a chce je šířit, byla možným řešením pro ty, kdo nejsou rozhodnuti jít k volbám. Modleme se za rodiny, sociálně slabé, handicapované a další ohrožené skupiny obyvatelstva, mnohdy těžko hledající oporu a pomoc. Smiluj se, Hospodine!

3/ Modleme se za povodněmi zasažené oblasti Francie, jejichž obyvatelé jsou vystaveni stejné zkoušce jako občané ze severu Moravy a jihu Čech v září. Prosme za záchranu ohrožených lidí i majetku, za všechny zasahující složky včetně dobrovolníků, ať organizovaných nebo náhodně se zapojujících.

Modleme se za obyvatele České republiky, kteří jsou s nastupujícím chladnějším počasím vystaveni většímu tlaku při obnovování svého bydlení a komunikací. Prosíme za to, aby získali pomoc, jakou potřebují. Smiluj se, Hospodine!

4/ Modleme se za církev Kristovu po celém světě, aby hledala cesty k jednotě, jakou si přeje Pán. Kéž její jednotlivé části usilují žít v pokoji s druhými jako plnohodnotní členové jednoho společenství, ať se vzájemně stále více poznávají a modlí se za sebe, aby zmizely předsudky, jedni druhé aby nemanipulovali a nesnažili se je získat na svou stranu za cenu nedůstojného, podbízivého nebo vypočítavého jednání. Smiluj se, Hospodine!

5/ Modleme se za Církev československou husitskou na začátku jejího IX. sněmu, aby hledala způsob, jak mluvit s druhými lidmi, když jim chce vyřizovat dobrou právu o Božím vítězství nad smrtí a hříchem.

Modleme se za našeho patriarchu Tomáše, biskupa Lukáše, ostatní biskupy, kněze, jáhny a veškeré členstvo. Prosme za požehnání náboženským obcím potýkajícím se s nedostatkem věřících na bohoslužbách a také s nedostatkem peněz. Dej nám moudrost, Pane, když si chceme vymezit priority a podřídit tomuto rozhodnutí svou službu, svůj život. Smiluj se, Hospodine!

Sestry a bratři!

Za prozíravého člověka pokládáme někoho, kdo dokáže předvídat běh událostí a je schopen se podle svého odhadu zařídit. Jde naproti svému štěstí nebo se alespoň pokusí vyhnout neštěstí. Tuto schopnost může využívat zcela sobecky, ale může ji také štědře nabízet širšímu společenství rodiny nebo komunity a angažovat se pro dobro lidí, které má rád a za něž nese zodpovědnost.

Jakub a Jan Zebedeovi měli blízko k radikální skupině Zélótů a jejich prosba týkající se očekávaného Božího království byla opravdu smělá. Požadují od Ježíše, aby jim zajistil vlastně to nejlepší postavení. Je zřejmé, že se ještě nerozešli se svou představou mesiáše, přestože předtím Syn člověka mluvil o svém utrpení. Z otázky Zebedeovců bychom spíše řekli, že Ježíšovu řeč neslyšeli nebo si ji vysvětlili po svém tak, aby právě představa mesiáše – vítěze nad římskou okupační mocí mohla být zachována. Ježíšova odpověď Nevíte, oč žádáte jasně oba bratry usvědčuje z nechápavosti.

Také následující Ježíšova otázka ukazuje k blížící se krizi. Zmiňovaný kalich a křest mohou evokovat představu křesťanských svátostí, ale Ježíš (a zřejmě i evangelista) mysleli pravděpodobně na pohár Božího hněvu, o jehož odnětí prosil Ježíš v Getsemanské zahradě, a na křest utrpení předjímající Boží soud. Na jiném místě Ježíš říká: "Křtem mám být pokřtěn a jak je mi úzko, dokud se nevykoná." (L 12, 50)

Trpící Mesiáš má své předobrazy ve Starém zákoně, s nimiž ale Ježíše jeho současníci nespojovali. K nejvýraznějším patří postava trpícího Božího služebníka, který nebyl znetvořen pro své vlastní nemoci, jak se všichni domnívají, ale kvůli nemocem a nepravostem ostatních. Tyto hříchy bere Služebník na sebe, a tak přispívá k očistnému procesu světa. Z jeho jizev vychází uzdravení.

Jakým způsobem může utrpení jednotlivce způsobit očištění těch, kdo se skutečně provinili, se snaží vysvětlit různé teorie.

Ježíšovu působení nejbližší je zřejmě hypotéza, vypracovaná církevními Otci Irenejem z Lyonu a Řehořem Nysským. Podle ní je Boží svět podobný organismu, do něhož hřích proniká jako nemoc. Spravedlivý Boží léčitel vstupuje do jednoty nakaženého celku, propůjčuje mu své ochranné látky a soustředí působení nemoci na sebe a v sobě ji přemáhá a ničí, a tak zasažený organismus léčí. Prožívá přitom těžký boj s nemocí a nakonec umírá, čímž nemoc ničí.

Vlastní příčinou Služebníkovy smrti nejsou hříchy pronárodů, ale "nevěrnost Hospodinova lidu". Tomu odpovídá také prohlášení Ježíše o tom, že byl poslán především ke ztraceným ovcím lidu izraelského (Mt 15, 24). Zpronevěra lidu vyvoleného Hospodinem je horším proviněním než nepravosti pronárodů, které Hospodina a jeho Zákon neznaly.

"Můžeme", prohlašují směle Zebedeovci v našem příběhu evangelia, a dávají tak najevo, že mohou jít stejnou cestou jako jejich Mistr a získat si snad zásluhy na lepší místa v jeho království, ale Ježíš jejich přání odmítá vyplnit. Není to ani možné, není to jeho věc. Místa v nebi jsou připravena, je to Bůh, nebeský Otec, který je připravuje.

Ostatních deset učedníků je dotčeno smělou žádostí Jakuba a Jana. Můžeme jen spekulovat, zda nechtěli sedět vedle Ježíše třeba právě oni? A tak si je Ježíš svolá, aby je poučil a s nimi i všechny další, kteří přijdou po nich. To, co je typické pro model politické moci, neodpovídá rozdělení služeb v jeho společenství, kde prvenství odpovídá větší ochota ke službě. Snad ještě názorněji vystihuje Ježíšovo postavení mezi učedníky obraz služby u stolu z Lukášova evangelia, kde je Ježíš tím, kdo obsluhuje. (L 22, 27)

Pane Ježíši Kriste, ve tvé církvi vždy byli lidé, kteří pili vodu a kázali víno. Ze společenství služebníků vytvořili elitní skupinu vlivných a majetných, rozhodujících o osudech mnohých. Z pastýřů duší se stali nemilosrdní moralisté a dobře zajištění úředníci.

Jsme vděčni za to, že dnes patříme znovu ke skupince podivínů, které těší číst Písmo a slavit Pánovu večeři. Prosíme tě, Pane Ježíši Kriste, ať jsme služebníky, za které se nemusíš stydět. Amen.